Výzva středoškolských učitelů češtiny a cizích jazyků adresovaná Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Parlamentu ČR

autor: Karel Lippmann, Biskupské gymnázium J. N. Neumanna, České Budějovice

Žádáme MŠMT ČR a Parlament ČR, aby v co nejkratší možné době legislativní cestou odložily dosud platný termín zavedení nové státní maturity a nový termín byl navržen teprve po odstranění všech závažných nedostatků projektu zpracovaného organizací Cermat. Tento projekt odmítáme z následujících důvodů:

1)      Konečná podoba zkoušky v mnoha směrech významně překračuje požadavky stanovené školským zákonem a příslušnou vyhláškou. Vše, co je nad rámec těchto právních norem by mělo zůstat v pravomoci školy, protože jedině tak lze dosáhnout pozitivního vlivu zkoušky na kvalitu výuky. Snaha po exaktně objektivním hodnocení výkonu žáka nutí např. učitele klást při ústní části maturity pouze takové otázky, na které lze dát zdánlivě jednoznačnou odpověď. Tato redukce je však v zásadním rozporu se samotnou podstatou vzdělávání v oblasti humanitních oborů. Objektivita hodnocení žákova výkonu nesmí být v rozporu s objektivitou obsahu a metod vzdělávání v jejich vztahu ke skutečnosti, kterou se daný vyučovací předmět zabývá.

2)      Školení hodnotitelů jen potvrdilo to, co bylo zřejmé již předem, totiž že požadované bezrozporné objektivity hodnocení stejně nelze dosáhnout, neboť to neumožňuje povaha daného vyučovacího předmětu. V tomto smyslu tedy nová klasifikační pravidla nepřinášejí vůbec nic nového, zkoušejícího jen zbytečně zatěžují neefektivními administrativními úkony a obracejí jeho pozornost od celostního posouzení výkonu žáka k pouhé sumarizaci dílčích, předem určených položek. Povinným školením týkajícím se maturity by měli projít pouze učitelé začínající, ostatním by měly být nabídnuty pečlivě připravené semináře zabývající se jinými závažnými tématy jejich pedagogické činnosti.

3)      Původně deklarovaným cílem nové maturity bylo stanovení určité „spodní“ hranice kvality vzdělání. Ve skutečnosti se však tvůrcům její nové podoby podařilo, možná neúmyslně, vytvořit hranici „horní“. Není sice explicitně určena, avšak vše, co ve výuce překročí rámec příslušného katalogu požadavků, se z hlediska zkoušky nutně jeví jako nepotřebné, žáky zbytečně zatěžující a práci učitele komplikující. Hodnotitelům ústní i písemné zkoušky by rovněž neměly být odňata pravomoc stanovit konečnou klasifikaci, tzn. že by projekt neměl zavádět sociálním inženýrstvím zavánějící dodatečné centrální určování hraničního skóre, které by oddělovalo úspěšné od neúspěšných.

4)      Kvalita písemné slohové práce z češtiny utrpí jednak neodůvodněným zkrácením doby na její napsání, jednak požadavky akcentujícími především její formální stránku. Podobně i při zkoušce ústní nemá žák text na pracovním listu interpretovat, nýbrž pouze analyzovat. Jde opět o důsledky pomýlené touhy po standardizaci, mající za následek významné omezení role učitele jako subjektu vzdělávacího procesu. Naopak se nepřiměřeně zvyšuje subjektivní role žáků, kterým zkouška dává zcela nadstandardní možnost určit si, z čeho budou vlastně zkoušeni.

5)      Tvůrci nové maturity vůbec nerespektují rozdílné zaměření středních škol (rozdíly jsou i mezi gymnázii), kromě jiného neberou v potaz, že funkci, a tedy i obsah a metody výuky je účelné tomuto zaměření do jisté (odborně zdůvodnitelné) míry přizpůsobit.

6)      Pracovníci Cermatu sami přiznali, že se u nás nikdo dlouhodobě nezabýval otázkou, zda je v předmětu český jazyk a literatura vhodné využít při zkoušce standardizované testy (nebyli schopni uvést ani jedinou odbornou studii na toto téma) a neodpověděli ani na otázku, co se těmito testy vlastně zjistí. Jejich jediným, ve skutečnosti zcela nedostatečným, a proto i nepřijatelným argumentem je tvrzení, že „ověřování vybraných dovedností z oblasti mateřského jazyka prostřednictvím testů je ve světě vcelku běžné“. Tuto problematiku je tedy nutno znovu důkladně prozkoumat. V současné době se jeví přijatelným pouze centrálně zadaný test, který by prověřil předem přesně stanovené znalosti z gramatiky a stylistiky, který by však nebyl testem maturitním a žákům by byl zadán nejpozději někdy v prvním pololetí 3. studijního ročníku.

7)      Ministerstvo školství by mělo zajistit vznik a existenci stálého fóra pro diskusi o poznatcích z přípravy i průběhu případného zcela nového projektu státní maturity. Mezi účastníky by měly být také respektované osobnosti ze vzdělávací sféry, které by byly zárukou komplexního posouzení zkoušek nikoli jen z krátkodobého, utilitaristického hlediska. Měl by být vytvořen mechanismus, jehož prostřednictvím bude fórum vykonávat veřejnou kontrolu nad organizací Cermat, která v současné době takovou kontrolu zcela postrádá.

8)      Nová státní maturita je velmi neefektivní investicí a stomilionové částky, které musí být na její zajištění vynaloženy, končí nezřídka mimo rezort, v rukou soukromých subjektů. Výše dosud spotřebovaných finančních prostředků nesmí být současně využívána jako argument pro spuštění projektu v nejbližším možném termínu.

9)      Školení hodnotitelů písemné i ústní části maturity jednoznačně prokázalo, že velká většina učitelů novou podobu zkoušky odmítá a jejím požadavkům se přizpůsobí jen z donucení.

10) V zemi, kde se narodil J. A. Komenský, nelze akceptovat takové pojetí vzdělávání, jehož dominujícím cílem je produkce lidský zdrojů, od kterých se v podstatě neočekává nic víc než jen okamžitá využitelnost na trhu práce. Nová státní maturita je rovněž jedním z výmluvných dokladů toho, jak lze svobodné a objektivní pravdu hledající vzdělávání nenápadně podřizovat krátkodobým a výhradně ziskem motivovaným záměrům byznysu.